|
|
Vliv managementu krmení na intenzivní chov candáta obecného (Sander lucioperca)
KUČERA, Václav
Diplomová práce se zabývá problematikou intenzivního chovu candáta obecného v RAS a vlivem předkládání různých typů pelet (potápivých a plovoucích), a různými frekvencemi podávání krmiva v průběhu jednoho dne. Celá diplomová práce se tak skládá ze dvou oddělených experimentů. V prvním experimentu byl hodnocen vliv potápivého a plovoucího krmiva na produkční ukazatele a růstové schopnosti, rozrůstání obsádky odchovávaných ryb. Do experimentu bylo celkem nasazeno 8 000 ks juvenilního candáta o průměrné hmotnosti 21,38 g. Tyto ryby byly odchovávány po dobu 16 týdnů při průměrné teplotě 21,37 ? 0,66 °C (7:00) a 20,77 ? 0,55 °C (15:00), průměrném nasycení kyslíkem 127,43 ? 2,37 % (7:00) a 117,03 ? 1,14% (15:00) a při počáteční biomase 13,42 kg.m-?. Tyto ryby byly krmeny pomocí pásových krmítek s hodinovým strojkem krmivy Skretting Europa -15 F (plovoucí) a Biomar Effico Sigma (potápivé) o stejném živinovém složení. Po 16 týdnech byly vyhodnoceny produkční ukazatele (FCR, SGR, WG, TL a CF, přežití). Téměř všechny ukazatele vykazovaly statisticky významné rozdíly ve prospěch potápivého krmiva. Rozrůstání obsádky bylo mírně nižší u skupiny krmené plovoucím krmivem. Na začátku experimentu 2, při kterém byly testovány různé frekvence aplikace krmiva, bylo nasazeno 600 ks juvenilního candáta o průměrné hmotnosti 37,49 g. Tyto ryby byly odchovávány po dobu 6 týdnů při průměrné teplotě 21,37 ? 0,66 °C (7:00) a 20,96 ? 0,66 °C (15:00), průměrném nasycení kyslíkem 127,43 ? 2,37 % (7:00) a 117,03 ? 1,14 % (15:00) a při počáteční biomase 13,35 kg.m-3. Tyto ryby byly krmeny pomocí automatického krmítka Imetronic Self-Feeder ve 3 různých frekvencích denně (DKD, tj. denní krmná dávka byla rozdělena na 3, 6 nebo 12 dávek za den) krmivem Skretting Europa - 15 F. Po 6 týdnech byly vyhodnoceny produkční ukazatele, rozrůstání skupin, odebrány orgány na stanovení somatických indexů, stanoveno poškození ploutví a odebrána krev na biochemický rozbor. Při analýze produkčních ukazatelů nebyly zjištěny žádné statisticky významné rozdíly mezi 3 skupinami. Rozrůstání bylo stanoveno jako nejnižší u skupiny krmené 3x a nejvyšší u skupiny krmené 12x denně. Organosomatické indexy ukázaly rozdíl u hepatosomatického indexu (HSI). Nejvyšší hodnotu (a statisticky významně rozdílnou oproti oběma dalším skupinám) vykazovala skupina krmená 3x denně. Při analýze dat z biochemického rozboru krve byly objeveny zvýšené hladiny albuminů a triglyceridů u všech třech testovacích skupin, zejména u skupiny krmené 12x denně. Zároveň byly zjištěny i statisticky významné rozdíly mezi skupinami, u koncentrace amoniaku v plazmě (nejnižší koncentrace u skupiny krmené 3x denně a nejvyšší u skupiny krmené 12x denně) a hladiny glukózy. U glukózy byla zjištěna nejnižší hladina u skupiny krmené 3x denně. Skupiny krmené 6x a 12x denně vykazovaly velmi podobnou hladinu glukózy. Organosomatické indexy ukázaly rozdíl u hepatosomatického indexu (HSI). Nejvyšší hodnotu (a statisticky významně rozdílnou oproti oběma dalším skupinám) vykazovala skupina krmená 3x denně. Nejlépe hodnocená byla skupina krmená 6x denně. Ta dosáhla uspokojivých produkčních ukazatelů (vyšších než skupina krmená 3x denně ale mírně nižší než skupina krmené 12x denně), nižší rozrůstání (nižší než u skupiny krmené 12x denně), uspokojivě probíhající lipidový metabolismus (oproti skupině krmené 12x denně s poruchou lipidového metabolismu) a zároveň vykazovala nižší poškození ploutví než skupina krmená 12x denně.
|
|
|
Critical swimming speed in intensively cultured European perch (\kur{Perca fluviatilis} L.): Influence of fish size, production system and repeated testing
TOMÁŠEK, Ondřej
V práci byly testovány různé faktory ve vztahu ke kritické rychlosti plavání u různých skupin okouna říčního (Perca fluviatilis) se zaměřením na využití těchto výsledků v podmínkách chovů intenzivní akvakultury. Celá práce se skládá ze čtyř různých pokusů provedených v plavacím tunelu. První pokus byl nastaven tak, aby bylo možné porovnat skupiny individuálně značených ryb, zda se liší naměřené hodnoty plavání s rozlišným odstupem opakovaných měření. Každá skupina byla změřena 3 x po sobě. První skupina byla měřena v čase (t) 0, 24 a 48 h, druhá skupina byla měřena v čase (t) 0, 48 a 96 h. Třetí skupina byla měřena v čase (t) 0, 96 and 192 h. V druhém pokuse byly porovnány rozdíly v kritické rychlosti plavání u třech váhově rozdílných skupin. Váhové kategorie 100 g, 200 g a 250 g byly testovány. Třetí pokus porovnával rozdíly kritické rychlosti plavání mezi rybami pocházejícími z intenzivní akvakultury (RAS) a rybami z rybniční akvakultury. Cílem posledního čtvrtého pokusu bylo zjistit, zda má hodnota kritické rychlosti plavání vztah k somatickým indexům nebo výtěžnosti ekonomicky zajímavých částí rybího těla. V žádném z provedených pokusů nebyly potvrzeny předešlé očekávání. U prvního experimentu bylo zjištěno, že hodnoty měřené kritické rychlosti plavání nejsou ovlivněny opakovaným provedením testu a rovněž nebyl potvrzen vliv délky zotavení z předchozího testu. Při porovnávání váhových kategorií, byly měřeny nejvyšší hodnoty kritické rychlosti plavání u 100 g skupiny, ale bez následného sestupného trendu u dalších skupin. Porovnání kritické rychlosti plavání u ryb z intenzivních a rybničních podmínek neprokázalo významné rozdíly. Rovněž bylo zjištěno, že kritické rychlosti plavání nemá vztah k somatickým indexům a výtěžnosti filet. Zjištěné a naměřené hodnoty mohou posloužit v budoucnu ke zlepšení podmínek chovu tohoto ekonomicky a gastronomicky zajímavého druhu v podmínkách intenzivní akvakultury, zejména v systémech RAS.
|
|
|
Inovativní metody v chovu a reprodukci candáta obecného (Sander lucioperca)
BLECHA, Miroslav
Celou disertační práci dohromady tvoří 10 kapitol, které jsou popsány na 146 stranách. Kapitoly 2-9 jsou specifickými částmi této práce a popisují praktické aspekty reprodukční biologie a chovu candáta. V kapitole 2 je popsán vliv různě dlouhé chladové periody na kvalitativní a kvantitativní ukazatele spermatu candáta. Tyto výsledky mohou zásadně napomoci k optimalizaci managementu generačních mlíčáků candáta za účelem získání co možná nejkvalitnějšího spermatu v průběhu sezonního i mimosezonního výtěru. V kapitole 3 jsou popsány výhody hormonálního ošetření obou pohlaví při poloumělém výtěru candáta pro efektivní produkci larev. V kapitole 4 je popsáno použití roztoku alkalázi pro eliminaci lepivosti jiker candáta. Kapitola 5 popisuje vliv přezrání jiker candáta na životaschopnost a oplození schopnost jiker, výskyt deformací a ploidních anomálií u larev candáta. V kapitole 6 jsou prezentovány výsledky první úspěšné triploidizace candáta za použití teplotního šoku a produkce kompletně triploidní populace candáta. Kapitola 7 popisuje vliv ošetření vodní hladiny na přežití, naplnění plynového měchýře a růst larev candáta s cílem optimalizovat jejich intenzivní chov. Kapitoly 8 a 9 popisují metody chovu a adaptace juvenilních candátů v kombinaci rybniční a intenzivní akvakultury či intenzivní a rybniční akvakultury jakožto nové a efektivní metody produkce candátů pro jejich následný odchov. V této disertační práci jsou celkem diskutovány čtyři odborné články, jedna metodika, jeden článek akceptovaný k publikování a dva manuskripty připravené k publikování.
|
|
|
Vliv délky světelného dne na příjem krmiva a růst síha peledě (Coregonus peled) v intenzivním chovu
KOS, Martin
Byl testován vliv délky světelného dne na a růst juvenilních jedinců síha peledě (Coregonus peled) v intenzivním chovu. Ryby o průměrné hmotnosti 1,82 +- 0,48 g a průměrné celkové délce těla 65 +- 7 mm byly rozděleny do 4 skupin podle fotoperiody (poměr světlo k tmě 12k12, 16k8, 20k4 a 24k0). Celkové délka experimentu byla 63 dní. Každých 21 dní bylo prováděno kontrolní přelovení. Individuální průměrná hmotnost na konci pokusu dosáhla 15 +- 4,9 g (12k12), 15,6 +- 4,5 g (16k8), 16,7 +- 4,5 g (20k4) a 16,8 +- 5 g (24k0). Nejvyšší celková délka těla byla shodně zaznamenána u skupin 20k4 a 24k0 (127 +- 11 mm) a nejnižší u skupiny 16k8 (114 +- 11 mm). Nejvyšší koeficient kondice byl zaznamenán u skupiny 16k8, nejnižší u skupiny 20k4. Specifická rychlost růstu za dobu pokusu činila 3,33 %xden-1 (12k12), 3,28 %xden-1 (16k8), 3,49 %xden-1 (20k4) a 3,43 %x den-1 24k0). Nejvyššího konečného přežití (95,8 +- 1,4 %) během celého období experimentu dosáhla skupina 12k12. Naopak nejnižší přežití 90,0 +- 4,6 % vykázala skupina 16k8. Rozdíly v přežití ryb však nebyly signifikantní.
|
|
|
Vliv původu okouna říčního (Perca fluviatilis) na rychlost jeho růstu v larvální periodě života při odchovu v laboratorních podmínkách
SMRT, Jakub
Cílem práce bylo ověřit hypotézu, která se sestává z myšlenky, že geografický původ okouna říčního (Perca fluviatilis L.) má vliv na jeho adaptaci na podmínky intenzivní akvakultury a jeho růst v těchto podmínkách. V pokusu byli testováni okouni do stáří 56 dnů. Testovalo se 18 populací okounů, 6 z České republiky, 5 z Polska, 3 z Německa, 2 z Finska a populace z Bulharska a Slovenska. Pokusem se zjistilo, že geografický původ ryb má vliv na jejich adaptaci a růst. Jako nejlepší skupina se jevila finská populace z jezera Valkajarvi (463 ? 21 mg), jako nejhorší pak polská populace Zator (238 ? 26 mg). Polská populace vykázala na konci pokusu o 48,6 % menší hmotnost oproti skupině z Finska.
|
|
|
Vliv frekvence krmení na příjem krmiva a růst síha peledě (Coregonus peled) v intenzivním chovu.
DOFEK, Jan
Byl testován vliv frekvence podávání krmiva (6×, 4×, 2×, 1× denně) na příjem krmiva a přírůstek, experiment probíhal ve třech opakováních po 21 dnech. Stáří ryb na 124 - 187 dní po vykulení od počátku do konce experimentu. Pro první období experimentu (0. 21. den) byla počáteční průměrná hmotnost ve všech nádržích 1,86 + - 0,05 g.ks-1. V závěru prvního experimentu měly nejvyšší hmotnost ryby s frekvencí podávání krmiva 6× za den. Individuální hmotnost v závěru prvního přelovení byla 4,21 + - 1,31 g.ks-1 (6× denně), 3,74 + - 1,24 g.ks-1 (4× denně), 3,6 + - 0,46 g.ks-1 (2× denně), 2,89 + - 1,29 g.ks-1 (1× denně). Nejlepšího růstu dosáhly skupiny s frekvencí podávání krmiva (6× a 4× denně), naopak nejmenší hmotnost dosáhla skupina s frekvencí podávání krmiva (1× za den). Ryby dosáhly konečné hmotnosti 15,9 ? 4,5 g (6×denně), 15,08 ? 4,98 g (4× denně), 12,19 ? 5,37 g (2× denně), 5,54 ? 4,05 g (1× denně). Nejlepšího přežití 96% v závěrečném období experimentu dosáhla skupina s frekvencí podávání krmiva (4× denně), oproti skupině s přežitím 89 % s frekvencí podávání krmiva (6× denně). Nejvyšší míra heterogenity (74 + - 9 %) byla zaznamenána ve třetím období experimentu u skupiny ryb s frekvencí podávání krmiva (1× denně) v porovnání s (28 + - 2 %) u frekvence podávání krmiva (6× denně).
|
host ::
RSS.